14. 2. 2023
České Heřmanice se nachází 6 km jihovýchodně od Vysokého Mýta. Zabírají svojí rozlohou téměř 10 km². Na této ploše stojí 205 domů, v nichž žije 605 obyvatel. Administrativně se obec člení na čtyři místní části, a to Borovou, České Heřmanice, Chotěšiny a Netřeby. Borová leží přibližně 1 km východně, Chotěšiny 1 km severně a Netřeby 1,5 km jižně od Českých Heřmanic.
První písemná zmínka o Českých Heřmanicích je zaznamenána z roku 1226. Tehdy tato oblast patřila Svatoplukovi z Heřmanic. Významným obdobím v historii obce bylo panování Bohuňka z Adršpachu v letech 1460 až 1506. V této době byly totiž Heřmanice povýšeny na samostatné městečko, které mohlo požívat jistých městských práv. Během 17. století se obec rozšířila o osadu Netřeby, která byla založena roku 1661, a osadu Borovou, která vznikla v roce 1698. V tomto období vlastnil Heřmanice a jejich okolí šlechtický rod Tranmansdorfů. Přívlastek „České“ získala obec až v 18. století, aby došlo k odlišení od Německých Heřmanic. Zanedlouho poté byly osady Netřeby a Borová definitivně přičleněny k Českým Heřmanicím. V roce 1960 byla ještě přičleněna, do tehdejší doby samostatná, obec Chotěšiny. Od roku 1892 do roku 1923 byly České Heřmanice městysem.
V roce 2006 byly Českým Heřmanicím uděleny symboly znak a vlajka. V modrém štítu na stříbrné, vodorovně položené rybářské vrši stojící dva zlatí dvouocasí přivrácení lvi s červenou zbrojí a vyplazenými jazyky, držící nad hlavami knížecí korunu. V roce 2012 byly České Heřmanice oceněny zlatou stuhou v soutěži Vesnice Pardubického kraje“.
Rok 2016 byl pro České Heřmanice velice významný, protože od 14. dubna mohou opět po 93 letech používat status MĚSTYSE, který na základě žádosti zastupitelstva obce stanovil svým rozhodnutím předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
V okolí Českých Heřmanic najdeme hned několik rybníků, z nichž největším je rybník Netřebský. Dalšími jsou Švábský rybník, rybník Heřmánek a Heřmanické rybníky Horní, Prostřední a Dolní nebo-li také Starý, Nový a Kajserlík. Samotnou obcí pak protéká Sloupnický potok, který se o pár kilometrů blíže k Vysokému Mýtu vlévá do řeky Loučné.
Zástavba je především vesnického rázu, i když místní část České Heřmanice tvoří poměrně sevřený urbanistický tvar připomínající městečko. Nachází se zde řada historicky významných památek – barokní sýpka, hospodářské stavení č. p. 30, katolický a evangelický hřbitov a drobné sakrální stavby. Největší dominantou Českých Heřmanic je však kostel sv. Jakuba Většího.
Občanská vybavenost je na velice dobré úrovni. Nachází se zde úřad městyse, základní škola – 1. stupeň, mateřská škola, veřejná knihovna, pošta, prodejna se smíšeným zbožím, společenský sál, tři hasičské zbrojnice, fotbalové hřiště a Centrum volnočasových aktivit se sociálním zázemím, víceúčelovým hřištěm, běžeckou dráhou, cvičnou tenisovou a hřištěm pro předškolní děti. Všechny místní části jsou napojeny na vodovod a je zde veřejné osvětlení. Plynovod je zaveden v Českých Heřmanicích a Netřeby. Kanalizace a ČOV je provozována jen v Českých Heřmanicích.
Společenský život je velmi bohatý. Místní spolky – Sbor dobrovolných hasičů České Heřmanice, Netřeby a Chotěšiny, Tělovýchovná jednota Sokol České Heřmanice, Komunitní škola České Heřmanice, Českoheřmanští aktivní senioři – Čas 55+, základní a mateřská škola a Svatojakubská Farnost ve spolupráci s městysem pořádají každoročně přes čtyři desítky kulturních, sportovních a společenských akcí. Tradiční a hojně navštěvované jsou především: tematické výstavy (jarní, podzimní, adventní, divadelní představení, koncerty a besedy, Masopust se zabijačkovými hody, pálení čarodějnic, oslavy Sv. Floriána a branný závod dětí, dětský den, Staročeský jarmark, fotbalová utkání, lampiónový průvod, plesy, rozsvěcování vánočního stromečku, Česko zpívá koledy a v neposlední řádě silvestrovský ohňostroj, na který přijde až 450 místních a přespolních diváků).
