23. 2. 2023
Vinary leží 9 km západně od Vysokého Mýta. Katastrální výměra obce činí 3,47 km2. Na této ploše stojí celkem 78 domů, v nichž trvale žije 133 obyvatel.
První písemné zmínky o Vinarech pochází z roku 1356, pak až z 2. poloviny 15. století. Tuto zmínku najdeme v listině z roku 1490, ve které je uvedeno: „dálo se v Chocni v přítomnosti Weygelina z Vinar…“. Další zmínku nacházíme v roce 1495, kdy Jan z Duban prodal tvrz Vinare. Vinary patřily po několik století Dobříkovským z Malejova. Po bělohorské bitvě byl majetek Dobříkovským zkonfiskován a obec patřila postupně německým a italským šlechtickým rodinám. Vinary se staly součástí Choceňského panství a později byly včleněny do panství Chroustovického. V roce 1827 přešlo panství Chroustovické na syna Karla von Thurn Taxise a v rodě Taxisů se zdrželo až do konce 1. světové války, kdy byly šlechtické statky zabrány státem. V dřívějších dobách se obec proslavila svými opukovými lomy. Byl to několik desetiletí zdroj obživy celé řady místních kameníků a stavebního materiálu pro široké okolí.
Obcí protéká Svařeňský potok, někdy též nazývaný jako potok Bětnický. Ten se o několik kilometrů dále vlévá do řeky Loučné.
Nejvýznamnější kulturní památkou obce je pískovcové sousoší Kalvárie z roku 1832. K dalším památkám pak patří pomník padlým obětem v první světové válce, Boží muka a původní chalupa z 1. poloviny 17. století. Dále se ve Vinarech nachází zvonička se soškou svatého Floriána, která nyní slouží jako hasičská zbrojnice. V obci nalezneme také kulturní dům s obecní hospodou, dětské hřiště, víceúčelové sportovní zařízení, knihovnu a fungující sbor dobrovolných hasičů.
Chloubou obce jsou dva významné krajinotvorné prvky. Bětník, přirozený listnatý les, ve kterém se nachází jeskyně, evropsky významná lokalita, a opukové stráně se vzácnou teplomilnou květenou.
Vinary byly dvakrát oceněny v soutěži Pardubického kraje Vesnice roku. Poprvé v roce 2001 Modrou stuhou za společenský život a podruhé v roce 2005 Zelenou stuhou za péči o zeleň a životní prostředí.
