23. 2. 2023
Vysoké Mýto je šesté největší město Pardubického kraje. Katastrální výměra obce činí celkem 44,03 km2 (z toho 29,59 km2 zabírá samotné město a 14,44 km2 okolní integrované obce). Na této ploše se nalézá 1617 rodinných a 311 bytových domů. Ve Vysokém Mýtě žije 12 470 obyvatel (11 785 v samotném městě a zbylých 685 v okolních integrovaných obcích), což je necelá desetina všech obyvatel okresu Ústí nad Orlicí. Vysoké Mýto je obcí s rozšířenou působností, což znamená, že vykonává správní úkony pro obyvatele z širokého okolí. Administrativně se obec člení na deset částí. Samotné město se člení na čtyři části, a to na Choceňské předměstí, Litomyšlské předměstí, Město a Pražské předměstí. K Vysokému Mýtu dále patří následujících šest místních částí, a to Brteč, Domoradice, Knířov, Lhůta, Svařeň a Vanice.
Vysoké Mýto bylo založeno roku 1262 českým králem Přemyslem Otakarem II. na místě, kde původně stávala starší osada a kterým procházela Trstenická stezka, což byla významná obchodní cesta vedoucí ze západu, tedy z Čech, na východ, tedy na Moravu. V roce 1307 daroval město král Rudolf Habsburský své manželce Elišce Rejčce, takže byl změněn statut města na královské věnné město. Tento statut Vysokému Mýtu zůstal až do novověku. Během husitských válek bylo Vysoké Mýto dobyto vojsky pražanů, takže byla část města zničena. Po husitských válkách, v období feudálního stavovského státu, Vysoké Mýto, stejně jako ostatní královská věnná města, posílilo svoji pozici na úkor šlechty. Mohlo dokonce vysílat své zástupce na zemské sněmy. Po porážkách stavovských povstání v letech 1547 a 1620 však byl vzestup města zastaven. Během třicetileté války muselo město platit vysoké kontribuce a vydržovat oddíly císařské armády, což ho finančně velmi vyčerpalo. Ke všemu navíc bylo ještě několikrát vydrancováno švédskými vojsky. Po třicetileté válce se město jen těžko vzpamatovávalo z dřívějších hospodářsky obtížných let. Navíc ho v roce 1700 zasáhl velký požár, během něhož značná část města shořela.
Od 2. poloviny 18. století sloužilo Vysoké Mýto jako posádkové město pro armádu. Během 19. století tu byly umístěny dva pěší pluky a jeden pluk hulánů. V první světové válce bojoval vysokomýtský pěší pluk na italské frontě, kde se v říjnu 1918 vzbouřil proti svému rakousko-uherskému velení. Po návratu zpět do vlasti bojoval tento pluk ve službách Československa ve válce proti Maďarsku. V roce 1968, po okupaci naší země armádami Varšavské smlouvy, se stalo Vysoké Mýto místem, kde sídlila sovětská posádka čítající okolo 5000 osob. Po sametové revoluci bylo rozhodnuto o odsunu cizích vojsk z našeho státu, a tak se během roku 1990 odsunula i sovětská posádka z Vysokého Mýta, které tak přestalo být posádkovým městem.
Vysoké Mýto bylo vždy významným sídlem východních Čech, a to nejen ve středověku a v novověku, ale i později. V letech 1851 až 1959 bylo dokonce sídlem Vysokomýtského okresu. V roce 1879 tu pak bylo založeno gymnázium, které funguje doposud a do něhož jezdí žáci z širokého okolí. V roce 1882 pak bylo město připojeno k železniční síti, když byla postavena trať z Litomyšle na Choceň jdoucí právě přes Vysoké Mýto. Vlaky po této trati jezdí i v dnešní době. Od roku 1896 se ve Vysokém Mýtě vyrábí karosérie a autobusy, když zde založil svůj závod Josef Sodomka.
Vysoké Mýto se nachází v nadmořské výšce 284 m n. m. Protéká jím řeka Loučná, která přitéká z jihovýchodu, od Litomyšle, a teče dále na severozápad, kde se nedaleko Pardubic vlévá do Labe. Ve městě dále teče Knířovský potok, místními zvaný Nejzbach, a Mlýnský potok, který je ve skutečnosti umělým ramenem řeky Loučné. Na severovýchodním okraji Vysokého Mýta se nachází chovný rybník Chobot s rozlohou 49 hektarů.
Vysoké Mýto je historické město s mnoha zajímavými kulturními památkami. Ve středu města se nachází náměstí Přemysla Otakara II., což je největší čtvercové náměstí v České republice. Jeho rozloha je přibližně 2 hektary (rozměry stran jsou 153, 147, 134 a 127 metrů). Na náměstí se nalézá mnoho krásných historických domů, včetně Okresního domu, ve kterém na počátku 20. století sídlilo okresní zastupitelstvo, a budovy staré radnice postavené roku 1423. Od roku 1615 v její zadní části existovalo vězení. V polovině 19. století se radnice přestěhovala o několik domů vedle a v budově staré radnice začal sídlit okresní soud. Existoval tu až do roku 1959. Přímo uprostřed náměstí najdeme Morový sloup z roku 1714. Na vrcholu sloupu stojí socha Neposkvrněné Panny Marie s aureolou kolem hlavy, na rozích sloupu pak nalezneme sochy svatého Josefa, svatého Jana Nepomuckého, svatého Vavřince a svatého Floriána.
Celé historické centrum města bylo původně opevněno, tedy obehnáno hradbami, ve kterých byly vystavěny městské brány. Do dnešní doby se dochovaly poměrně rozsáhlé zbytky hradeb, a také všechny tři původní brány, i když u jedné z nich se dochovala pouze věž. Původní hradby z první poloviny 14. století jsou rozmístěny zhruba podél poloviny historického jádra města. Zachovalé hradební zdi můžeme nalézt severně od náměstí, v oblasti bývalé botanické zahrady, a také východně od náměstí, v Jungmannových sadech. Zde jsou do hradeb vsazovány pamětní tabule připomínající život města.
Brány, které jsou vstupním prostorem do náměstí a historického jádra města, se nazývají Pražská, Litomyšlská a Choceňská (z ní už však zbyla pouze věž, brána se nedochovala). Pražská brána s dvěma věžemi, dříve nazývána také Vraclavská, je nejzachovalejší částí bývalého opevnění. Sice již několikrát vyhořela, avšak vždy byla opravena. Dnešní podobu získala po novogotické rekonstrukci provedené v letech 1882-1883 architektem Schmoranzem. Dnes je zde umístěna expozice spravovaná Regionálním muzeem. Před Pražskou branou se pak nachází nová socha zakladatele města Přemysla Otakara II. Litomyšlská brána se dvěma věžemi nebyla po četných požárech tak dobře zachována, a proto byla v letech 1864 až 1867 obnovena a novogoticky dostavěna. Na počátku 20. století pak Mikoláš Aleš na objednávku města na bránu přimaloval fresku svatého Jiří bojujícího s drakem, což je heraldický symbol Vysokého Mýta. Choceňská věž, nazývaná také jako Karaska, je vše, co se dochovalo z dřívější Choceňské brány. Tato věž si ponechala svoji původní vnější podobu ze 13. století, a to přesto, že několikrát vyhořela. V 17. století zde byla zvonice i vězení. Boční věž s bránou byly zbourány v roce 1844, Karaska se naštěstí zachovala dodnes.
Dominantou Vysokého Mýta je pak jistě římskokatolický kostel svatého Vavřince, který byl založen již ve druhé polovině 13. století a dostaven byl během první poloviny 14. století. Kostel je gotickou stavbou, má tři lodě, dlouhý presbytář a dvě věže, v nichž jsou umístěny dva zvony, a to menší Vavřinec a větší Jiří (ten váží 2080 kilogramů). V letech 1461 a 1774 během velkých požárů města vyhořel, avšak vždy byl opraven. V kostele se nachází obraz Nanebevzetí Panny Marie od Petra Brandla z roku 1728, a to od roku 1787, kdy ho město zakoupilo ze zrušeného kláštera v Sedleci u Kutné Hory. Tento obraz je největším Brandlovým obrazem umístěným v českých zemích, jeho rozměry jsou 703 x 296 centimetrů. U kostela svatého Vavřince se nachází zvonice vystavěná v letech 1583-1585. Nyní se zvonice používá k sezónním výstavám Městské galerie.
Nedaleko Litomyšlské brány se pak nachází kostel Nejsvětější trojice z roku 1543. Postavil ho mistr Blažej z Litomyšle na bývalé kněžské zahradě jako hřbitovní kostel. Hřbitov se v jeho okolí nacházel až do počátku 20. století. Kostel nemá věž, avšak má unikátní renesanční štít od sochaře Vlčka. Kostel není v dnešní době využíván. Nedaleko od Pražské brány se pak nachází další kostel, tentokrát Husův sbor, který byl vystavěn v roce 1937. Jak již název napovídá, tak tento kostel používá církev československá husitská. Samotný kostel má poměrně zajímavou moderní architekturu s věží zakončenou kalichem s dvojitým křížem. Poblíž se nalézá secesní budova sokolovny z roku 1900, a také Klášterská a Vodárenská bašta. Obě jsou hradebními baštami pocházejícími z druhé poloviny 13. století. Klášterská bašta byla dvoupatrová a měla tři střílny. V roce 1862 byla rekonstruována. Vodárenská bašta měla velmi silné zdivo, avšak v roce 1700 u ní byla prolomena hradba, a tak od roku 1768 již sloužila pouze jako vodárna. Častokrát vyhořela, a proto byla několikrát přestavěna.
Ve městě existuje Regionální muzeum, které patří k jedněm z nejstarších v Čechách, neboť bylo založeno v roce 1871. V roce 1912 se muzeum přestěhovalo do domu Aloise Vojtěcha Šembery, vysokomýtského rodáka, českého jazykovědce, literárního historika, profesora češtiny a významného národního buditele. V tomto domě v Šemberově ulici sídlí muzeum dodnes. Specializací Regionálního muzea jsou technické památky, zejména automobilový design a karoserie v návaznosti na tradici vysokomýtského karosáře Josefa Sodomky. Vysoké Mýto má také svoje divadlo, které je umístěno v budově z roku 1924 poblíž Pražské brány. Divadlo, které se dříve nazývalo Kino Máj, dnes nese název po již zmíněném vysokomýtském rodákovi A. V. Šemberovi. Budova je využívána nejen pro divadelní představení, ale také pro promítání různých filmových projekcí. Naproti divadlu se nachází Havlíčkovy sady.
Ke sportování ve městě slouží několik různých areálů, hřišť a tělocvičen. U řeky Loučné se nachází venkovní sportovní areál, kde nalezneme šest tenisových antukových kurtů, dva antukové kurty na volejbal, velký stadion s atletickou dráhou a pískovým doskočištěm, dále pak dvě fotbalová hřiště a jedno hřiště na malou kopanou. Poblíž centra města se pak nachází plavecký bazén se saunou a multifunkční sportovní hala, která byla nedávno nově zrekonstruována. Nedaleko se nachází Sportcentrum, v němž jsou dvě dráhy na bowling, dva kurty na squash, kurt na ricochet, kulečníkový stůl a dva stoly na stolní tenis. Tělocvičny nalezneme také v sokolovně, orlovně, v budově v průmyslovém objektu směrem na Vraclav, a také na několika školách (na ISŠT, na VOŠS-SŠS, na gymnáziu a ve dvou ZŠ). U sokolovny pak stojí kuželkárna, ve které jsou dvě dráhy. Antukové kurty na tenis i na volejbal se pak nachází na hřišti za Rybárnou. Na okraji Vysokého Mýta směrem na Hradec Králové a Pardubice, se nalézá areál Tyršovy veřejné plovárny, ve kterém najdeme přírodní koupaliště s tobogánem a skluzavkou, dva kurty na plážový volejbal, kurt na nohejbal, dva stoly na stolní tenis, hřiště na pétanque, ruské kuželky, minigolf s osmnácti jamkami a dětské hřiště. Na opačném okraji města, směrem na Litomyšl a Svitavy, se nachází autodrom a letiště. Na autodromu je možnost si půjčit motokáry či čtyřkolky a projet se. Ve městě se nalézá i fitness centrum Lucie, boulderingová stěna v DDM Mikádo a několik dětských hřišť.
Ve Vysokém Mýtě existují čtyři mateřské školy (Kamarádi, Lidická, Pod Smrkem a Slunečná), tři základní školy (Javornického, Jiráskova a Knířov, kde jsou pouze 1. až 5. třída), speciální základní škola, základní umělecká škola, čtyři střední školy (Gymnázium, Integrovaná střední škola Technická, Střední škola podnikání a Střední škola stavební) a jedna vyšší odborná škola (Vyšší odborná škola stavební). Ve městě dále nalezneme veřejnou knihovnu, která má oddělení pro dětské čtenáře a pro dospělé čtenáře, a již zmiňované Regionální muzeum. Funguje zde Policie ČR, Městská policie, profesionální jednotka Hasičského záchranného sboru, Vysokomýtská nemocnice a pobočka Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje.
